Únik radiace z poškozených reaktorů v japonské jaderné elektrárně Fukušima 1 je desetinou množství, které bylo v roce 1986 zaznamenáno po explozi jaderné elektrárny v Černobylu. Oznámila to dnes v Tokiu japonská komise pro jadernou bezpečnost. Závažnost fukušimské havárie komise zvýšila z pátého na sedmý stupeň, který dosud patřil jen Černobylu.
Japonská komise odhadla, že v jisté fázi dosahoval objem radioaktivního jodu 131 unikajícího z fukušimských reaktorů hodnoty 10.000 terabecquerelů za hodinu, a to po dobu několika hodin. To podle mezinárodně platné stupnice fukušimskou havárii zařazuje právě na nejvyšší sedmý stupeň.
Komise neupřesnila, ke kterému konkrétnímu datu se tyto hodnoty vztahují, ale uvedla, že nynější hodnoty se pohybují pod hranicí jednoho terabecquerelu za hodinu.
Dosud experti zkáze čtyř fukušimských reaktorů přisuzovali pátý stupeň, tedy stejný, jaký měla v roce 1979 havárie v americké elektrárně Three Mile Island. Exploze černobylské elektrárny v dubnu 1986 je považována za nejvážnější nehodu v dějinách světové jaderné energetiky.
Technici společnosti TEPCO, které elektrárna Fukušima 1 patří, dnes objevili u čtvrtého reaktoru malý požár. Příčiny náhlého vzplanutí nebyly zjištěny a oheň byl brzy uhašen, aniž by způsobil nějaké škody. Podle expertů není jasné, zda požár souvisí s poměrně silným zemětřesením, které dnes ráno místního času postihlo Tokio a jeho okolí.

Zatímco SÚJB před 5 dny informoval o zklidnění situace, japonský jaderný dozor dnes překvalifikoval havárii na nejvyšší stupeň

Radiační situace vně jaderné elektrárny Fukushima 1 (aktualizováno 7.4.2011, 10:00 SELČ)
V Japonsku i nadále pokračuje rozsáhlé monitorování životního prostředí. Ve vybraných oblastech, zejména do cca 50 km od jaderné elektrárny se detailně proměřují dávkové příkony, monitorují se objemové aktivity v ovzduší, povrchové aktivity terénu a odebírají se značná množství vzorků životního prostředí – půda, pitná voda, povrchová voda ve vnitrozemí i v moři, porosty atd. Stálá pozornost je věnována zelenině a mléku.
V posledním týdnu nedošlo k žádným významným únikům z jaderné elektrárny do ovzduší, a tak dochází k určité stabilizaci radiační situace. Proto aktuální data nejlépe charakterizující radiační situaci v Japonsku budeme uveřejňovat pravidelně dvakrát týdně, v pondělí a ve čtvrtek dopoledně.
Dávkový příkon Dávkový příkon měřený na západní hranici areálu jaderné elektrárny (West Gate) nezaznamenal od 30.3.2011 žádné výrazné výkyvy. Z toho vyplývá, že v tomto období již nedošlo k žádným významným únikům radioaktivních látek z jaderné elektrárny do ovzduší.
Aktuální informace japonského jaderného dozoru jsou daleho pesimističtější: Únik radioaktivních částic z JE Fukušima 1 odpovídá nejvyššímu stupni podle INES, stejně jako v případě JE Černobyl před čtvrtstoletím.

Známky tavení jaderného paliva v jaderné elektrárně Fukušima jsou stále evidentnější. Ve spodní vodě kolem jaderné elektrárny Fukušima byly naměřeny hodnoty radioaktivního záření, které jsou 10.000-krát vyšší než povolený limit. Také v hovězím mase z postiženého regionu byly naměřeny zvýšené hodnoty radioaktivního césia. V evakuační zóně nemohou být kvůli záření odklizeny stovky mrtvých těl
V okolí havarované jaderné elektrárny Fukušima 1 se poprvé našly stopy radioaktivity i ve spodní vodě. Jak informovala zpravodajská agentura Kjótó, pocházejí tyto vzorky s blízkosti turbogenerátorové budovy 1.reaktoru havarované jaderné elektrárny Fukušima 1. Také v tunelu poblíž turbogenerátorové budovy 2.reaktoru byla nalezena radioaktivně zamořená voda, jejíž hodnoty překračovaly přípustný limit dokonce více než 10.000-krát. Jak daleko se mohou radioaktivní částice spodní vodou dostat, se ještě nedá odhadnout. Firma Tepco, provozující jadernou elektrárnu Fukušima uklidňuje veřejnost a tvrdí, že zásobování pitnou vodou v regionu podle jejího odhadu není ohroženo. Jak dalekosáhlé mohou být důsledky pro obyvatele evakuační zóny, bude záviset především na tom, kolik radioaktivního materiálu se dostane do spodních vod a o jaké radioaktivní částice se bude jednat. Tepco proto dělá měření spodní vody 15 metrů pod reaktory.
Radioaktvní césium v hovězím mase Kromě toho nyní vědci odhalili v hovězím mase z regionu radioaktivní césium. Ve čtvrtek to potvrdil japonský ministr vnitra. Detaily nebyly zveřejněny, pouze to, že hodnoty radioaktivního césia naměřené v hovězím mase, jsou „nezvykle vysoké“.
Radioaktivní césium 137 má na rozdíl od jódu 131 mnohem delší poločas rozpadu. Zatímco v případě jódu 131 se po osmi dnech sníží dávka na polovinu, u césia 137 trvá to stejné 30 let. Ještě dnes, 25 let po havárii v Černobylu se nesmí část masa z divokých prasat z jižního Německa konzumovat, protože koncentrace césia v něm zůstavá nadále vysoká. Nalezené radioaktivní stopy ve spodní vodě tak potvrdily domněnku, že již došlo k částečnému tavení paliva v reaktorech nebo dokonce stále pokračuje. Tavení paliva totiž vede k extrémně vysokým teplotám – a přehřáté palivové články se dostanou přes dno ochranné obálky reaktoru do půdy. Tak se dostane radioaktivní materiál do životního prostředí. Proto i nadále zůstává hlavním cílem tamních techniků chlazení reaktorů, aby se předešlo dalšímu tavení jádra.
Také v moři pořed elektrárnou byly opět naměřeny vysoké hodnoty záření: koncentrace radioaktivního jódu je zde 4.385-krát vyšší než jsou přípustné limity, informoval japonský úřad pro jadernou bezpečnost. Odkud se ale radioaktivní jód do moře dostává, však nadále není jasné. Společnost Tepco mezitím začala stříkat syntetickou pryskyřici na radioaktivně kontaminované trosky. Ale i při této práci přišla překážka: kvůli dešti museli technici první testy přerušit. Syntetická pryskyřice má na sebe navázat radioaktivní částice a „přilepit“ je k zemi, informovala společnost Tepco. Přesné údaje o plánované proceduře však zatím nejsou k dispozici.
V okolí havarované jaderné elektrárny Fukušima se nadále nachází asi tisíc mrtvých těl. Jejich vyproštění není stále možné – záchranáři, lékaři nebo rodinní příslušníci by tak byli vystaveni příliš vysokému radioaktivnímu záření. Pokud by byli mrtví spáleni, mohly by se radioaktivní částice dostat do ovzduší, napsala agentura Kjótó. Pohřbení mrtvých do země zase může kontaminovat půdu. Plány na změření úrovně radioaktivity mrtvých lidí v evakuační zóně však ve čtvrtek opět selhaly. A tak nemohou pozůstalí, kteří při katastrofě ztratili své blízké, jejich těla ani pohřbít. Poslední možností, která zbývá, je dekontaminace lidských těl na místě ve speciálních vozech. Tato možnost se nyní zvažuje.

Firma Tepco, která vlastní jadernou elektrárnu Fukušima v Japonsku, vypustí 11 500 tun radioaktivní vody do oceánu. Není jiná možnost, uvedl mluvčí vlády Jukio Edano. Připustil, že to může mít výrazný dopad na oceán. Zdroj: idnes.cz

http://zpravy.idnes.cz/japonci-vypusti-tuny-radioaktivni-vody-do-oceanu-neni-jina-moznost-11o-/zahranicni.asp?c=A110404_113827_zahranicni_btw

  V typově zastaralých reaktorech bez kontejnmentu došlo po silném zemětřesení a jím vyvolané tsunami nejdříve k výpadkům chladících systémů, pak ke selhání k selhání systémů na snižování tlaku. Výbuchem byly zničeny reaktorové budovy. U nejméně dvou bloků je podezření i na poškození integrity reaktorových nádob, takže dochází úniku radioaktivity do okolí. Zároveň dochází k přehřívání paliva ve skladovacích nádržích u nejméně dvou bloků. Tento stav vede k dalším velkým únikům a potenciálně až k tavení paliva.
Podle sdělení ZAMG došlo v průběhu prvních čtyř dnů havárie na Fukušimě 1 k uvolnění Cesia 137 v množství, které odpovídá zhruba 60% jeho úniků při černobylské katastrofě. Prostor kolem elektrárny musel být několikrát evakuován kvůli silnému dýmu, spojenému s vysokými hodnotami záření.
27. března došlo na bolku 2 k úniku vysoce radioaktivní vody, pokračování prací na tomto zařízení není dál možné. Vysoké hodnoty záření byly naměřeny i ve větších vzdálenostech od elektrárny. Koncentrace radioaktivního jodu 131 se zvýšila v pitné vodě v Tokiu i na dalších místech Japonska. Balená pitná voda je stěží k sehnání. Evakuační pásmo muselo být rozšířeno na 30 kilometrů. Také potraviny z různých regionů jsou již silně kontaminovány.
Evropě nehrozí kvůli velké vzdálenosti doposud žádné nebezpečí závažných následků.

V typově zastaralých reaktorech bez kontejnmentu došlo po silném zemětřesení a jím vyvolané tsunami nejdříve k výpadkům chladících systémů, pak ke selhání k selhání systémů na snižování tlaku. Výbuchem byly zničeny reaktorové budovy. U nejméně dvou bloků je podezření i na poškození integrity reaktorových nádob, takže dochází úniku radioaktivity do okolí. Zároveň dochází k přehřívání paliva ve skladovacích nádržích u nejméně dvou bloků. Tento stav vede k dalším velkým únikům a potenciálně až k tavení paliva.
Podle sdělení ZAMG došlo v průběhu prvních čtyř dnů havárie na Fukušimě 1 k uvolnění Cesia 137 v množství, které odpovídá zhruba 60% jeho úniků při černobylské katastrofě. Prostor kolem elektrárny musel být několikrát evakuován kvůli silnému dýmu, spojenému s vysokými hodnotami záření.
27. března došlo na bolku 2 k úniku vysoce radioaktivní vody, pokračování prací na tomto zařízení není dál možné. Vysoké hodnoty záření byly naměřeny i ve větších vzdálenostech od elektrárny. Koncentrace radioaktivního jodu 131 se zvýšila v pitné vodě v Tokiu i na dalších místech Japonska. Balená pitná voda je stěží k sehnání. Evakuační pásmo muselo být rozšířeno na 30 kilometrů. Také potraviny z různých regionů jsou již silně kontaminovány.
Evropě nehrozí kvůli velké vzdálenosti doposud žádné nebezpečí závažných následků.

 

Rakúsky expert na jadrovú energetiku Radko Pavlovec hovorí, že Rakúsko môže uspieť, ak sa sústredí na skutočnosť, že elektrárne nemajú vonkajší ochranný obal, ktorý chráni pred únikom rádioaktivity. Nemala ho ani japonská elektráreň Fukušima a pre nemeckú vládu kancelárky Angely Merkelovej to bol jeden z argumentov, prečo sa rozhodla odstaviť sedem najstarších jadrových elektrární. „Rakúska vláda by mohla využiť proces posudzovania vplyvov na životné prostredie (EIA), ktorý v prípade Temelína spochybnil európsky súd a v prípade Mochoviec mali námietky niektoré medzinárodné organizácie.
Opakovanie procesu by mohlo v prípade Mochoviec dostavbu (3. a 4. bloku) oddialiť, ale aj zastaviť,“ hovorí pre SME Pavlovec.

Celý článok na stránke deníku Sme.sk http://www.sme.sk/c/5818076/rakusko-na-nas-poda-zalobu-pre-mochovce.html

Zpráva ČTK: Podle agentury Kjódó byla v elektrárně naměřena radioaktivita na úrovni 500 millisievertů za hodinu. V přírodě se hodnota přirozené radiace pohybuje kolem dvou millisievertů za rok. Ve vodovodu v japonské metropoli, která leží 250 kilometrů jihozápadně od elektrárny Fukušima, překročilo množství radioaktivního jodu hranici přípustnou pro děti. Oznámily to na dnešní tiskové konferenci městské úřady.

Odkaz na celý článek:

http://www.ctk.cz/index_view.php?id=613295